Oddlužení je sanačním způsobem řešení úpadku dlužníka, při němž dochází primárně k poměrnému uspokojení věřitelů. Při jeho úspěšném splnění dochází k osvobození dlužníka od placení zbylých dluhů.
V oddlužení, na rozdíl od konkursu, neprobíhá přezkumné řízení u insolvenčního soudu, a to od rozhodnutí o úpadku spojených s povolením oddlužení, která byla vydána po 1.7.2017. Před tzv. akreditační novelou, provedenou zákonem č. 64/2017 Sb., probíhala přezkumná jednání v oddlužení prakticky stejně jako v konkursu. Změna přezkumného jednání na osobní jednání byla provedena s cílem co nejvýše zjednodušit a urychlit oddlužení a odlehčit insolvenční soudy, které jsou zahlceny agendou tím, že se část kompetence soudů v rámci oddlužení přenesla na insolvenčního správce.
Akreditační novelou byla dále zrušena povinnost insolvenčního soudu svolat v rozhodnutí o úpadku schůzi věřitelů. Ta však může být v rámci oddlužení svolána na návrh nadpoloviční většiny všech věřitelů, jejichž pohledávky počítané podle výše činí zároveň nadpoloviční většinu přihlášených pohledávek.
Mezi insolvenčním správcem a dlužníkem však probíhá osobní jednání, na kterém se zjišťuje stanovisko dlužníka k jednotlivým pohledávkám. Přezkum pohledávek se tak realizuje prostřednictvím zprávy o přezkumu, kterou na základě uskutečněného osobního jednání zpracovává insolvenční správce. Pohledávky řádně a včasně přihlášené přezkoumává insolvenční správce. Osobní jednání je na rozdíl od přezkumného jednání neveřejné a může se ho účastnit pouze insolvenční správce a dlužník, popřípadě i zástupce dlužníka.
O termínu a místě osobního jednání, jakož i o všech jeho změnách, musí insolvenční správce informovat insolvenční soud bez zbytečného odkladu a dlužníka alespoň 7 dní přede dnem jeho konání. Pokud je dlužník v insolvenčním řízení právně zastoupen, vyrozumí insolvenční správce o termínu a místě i právního zástupce.
Místem osobního jednání je zpravidla provozovna insolvenčního správce nebo bydliště dlužníka.
Insolvenční správce na osobním jednání poučí dlužníka o průběhu tohoto jednání a o průběhu přezkoumání přihlášených pohledávek a o tom, že je dlužník oprávněn popírat pravost, výši a pořadí, přičemž mu vysvětlí také účinky daného popření.
Poté insolvenční správce přistoupí k samotnému přezkumu přihlášených pohledávek, kdy označí každou přihlášku pohledávky zvlášť dle seznamu přihlášených pohledávek a sdělí dlužníkovi podstatný obsah každé pohledávky. Stanovisko dlužníka a insolvenčního správce, zda pohledávku popírá či nepopírá, je zaznamenáno v seznamu přihlášených pohledávek. Dále by měl insolvenční správce informovat dlužníka o podmínkách, které musí být splněny pro schválení oddlužení. Pro případ, že by oddlužení nebylo soudem schváleno, měl by insolvenční správce od dlužníka na osobním jednání zjistit, zda v daném případě navrhuje způsobem řešení úpadku konkurs. Dlužník by měl být též poučen o jeho povinnostech po schválení oddlužení podle § 412 IZ.
Insolvenční správce s dlužníkem dále probírá jeho osobní a majetkové poměry, jakož i jeho možnost navrhnout, aby mu byly stanoveny nižší než zákonem určené splátky.
Insolvenční správce sepisuje o průběhu jednání s dlužníkem záznam. Záznam musí být oběma přítomnými podepsán.
Insolvenční správce i dlužník mohou měnit své stanovisko k jednotlivým pohledávkám stejným způsobem jako v konkursu (tedy do skončení osobního jednání). Po skončení osobního jednání, kterým je zároveň skončeno přezkumné jednání, lze změnit stanovisko pouze formou zpětvzetí uplatněného popření.
Po skončení osobního jednání dlužník nemůže žádat o stanovení nižších splátek a navrhnout alternativní řešení úpadku konkursem.
Nedostaví-li se dlužník k osobnímu jednání, ztrácí tím možnost uplatnit popěrné právo, žádat o snížení výše splátek či navrhnout řešení úpadku konkursem pro případ nemožnosti provést oddlužení.
Zákon neurčuje okamžik skončení přezkumného jednání v situaci, kdy se dlužník k jednání nedostavil. Setkáme se například s názorem, že dochází ke skončení uplynutím dne, kdy se mělo osobní jednání konat. Vyřešení této otázky je důležité zejména z důvodu, že může věřitel měnit výši své pohledávky pouze do skončení přezkumného jednání.
V praxi je neúčast dlužníka posuzována zpravidla tak, že dlužník neposkytuje insolvenčnímu správci potřebnou součinnost a ve většině případů to vede ke skončení řízení.
Zprávu o přezkumu včetně příloh zasílá insolvenční správce soudu ke schválení.
Insolvenční soud přezkoumá zprávu o přezkumu a vyrozumí o ní věřitele zveřejněním vyhlášky v insolvenčním rejstříku.
Proti zprávě o přezkumu lze podávat námitky. Věřitelé tak mají v rámci oddlužení práva zachována, ačkoliv přezkumné řízení u soudu neprobíhá a zpravidla se ani
nesvolává schůze věřitelů. Námitky proti zprávě o přezkumu jsou významné z hlediska toho, jak o zprávě rozhodne. Pokud námitky podány nebudou nebo budou nedůvodné, lze zprávu o přezkumu schválit. Jsou-li námitky důvodné, může insolvenční soud nařídit doplnění nebo změnu zprávy o přezkumu nebo zprávu o přezkumu zcela odmítne a nařídí insolvenčnímu správci vypracování nové zprávy. Změnu, doplnění nebo vypracování nové zprávy však může soud nařídit dle svého uvážení i přesto, že námitky nebyly podány. O zprávě o přezkumu rozhoduje soud nejpozději v rozhodnutí o schválení nebo neschválení oddlužení.
Mezi povinné přílohy zprávy o přezkumu náleží záznam o jednání s dlužníkem, seznam přihlášených pohledávek a doklad o písemném vyrozumění věřitele, jehož nevykonatelná pohledávka byla popřena. V seznamu přihlášených pohledávek jsou vyznačeny stanoviska dlužníka a insolvenčního správce. Insolvenční správce musí zpracovat a zaslat soudu zprávu o přezkumu včetně jejích příloh ve lhůtě do 2 měsíců od uplynutí lhůty k přihlášení pohledávek. Tuto lhůtu může insolvenční soud na základě odůvodněné žádosti insolvenčního správce prodloužit. Zprávu podává na předepsaném elektronickém formuláři. Spolu se zprávou o přezkumu je soudu zasílána též zpráva pro oddlužení. Ve zprávě o přezkumu poskytne insolvenční správce stručné informace o tom, jak proběhlo přezkoumání přihlášených pohledávek a jaký je jeho výsledek s tím, že odkáže na jednotlivé přílohy s detailními informacemi, zejména na záznam o jednání s dlužníkem, který obsahuje průběh osobního jednání s dlužníkem a průběh přezkumu pohledávek, a na seznam přihlášených pohledávek s výsledkem tohoto přezkumu.
